Velehradské zvony
sedm velehradských zvonů
Velehradské zvony jsou celkem na dvou místech: v kostelíku Zjevení Páně je pouze jeden zvon a velehradská bazilika má šest zvonů.
Ve velehradské bazilice je šest zvonů a jsou umístěny ve třech věžích, přičemž v každé věži je jen jedna zvonice.
V kostelíku Zjevení Páně je jeden zvon, který je zároveň nejmenší zvon na Velehradě.
Seznam všech velehradských zvonů od největšího po nejmenší
Největší velehradský zvon nese název sv. Josefa a Terezie J.
Váží 5,3 tun a spodní průměr zvonu je 2 m.
Zvoní se s ním o velkých slavnostech: Vánoce, Velikonoce, Letnice, Nanebevzetí Panny Marie, na Nový rok aj.
Nejčastěji zvoní v délce 10 minut a k jeho rozeznění je potřeba dvou zvoníků, kteří se musí střídat aspoň s dalšími dvěma zvoníky.
Byl ulit v r. 1738 a od té doby tento zvon nikdo závažně neopravoval a zvonová stolice i trámy okolo zvonu jsou původní.
Srdce původní. Rekvírován nikdy nebyl.
Zvon je památkově chráněn.
Na druhý největší velehradský zvon se zvoní taky ručně.
Jeho jméno nese zvon sv. Jana evangelisty a sv. Jana Křtitele. Je památkově chráněn.
Váží 2,5 tun a jeho spodní průměr je 1,5 m.
Zvoní pravidelně každou neděli v 7.00, 9.30 a přesně ve 12.00
Nejčastěji zvoní v délce 10 minut a k jeho rozeznění bohatě stačí 1 zvoník.
Rekvírován nikdy nebyl.
Byl ulit v r. 1738 a od té doby tento zvon nikdo závažně neopravoval a zvonová stolice i trámy okolo zvonu jsou původní.
Na třetí největší velehradský zvon se zvoní ručně.
Jeho jméno nese název zvon sv. Prokopa a sv. Floriána.
Váží 1,5 tun a jeho spodní průměr je 1,2 m.
Zvoní pravidelně každou neděli v 7.00 a 9.30,
Nejčastěji zvoní v délce 10 minut a k jeho rozeznění bohatě stačí 1 zvoník.
Byl ulit v r. 1738 a od té doby tento zvon nikdo závažně neopravoval a zvonová stolice i trámy okolo zvonu jsou původní. Rekvírován nikdy nebyl.
Srdce zřejmě původní. Zvon je památkově chráněný.
Čtvrtý největší velehradský zvon je zárověň i nejmladší. Odlit byl po II. světové válce jako náhrada za zvon, který válku nepřežil.
Zvon nese název Panna Marie. Visí v sanktusové věži.
Váží 330 kg a spodní průměr je 80 cm.
Zvoní elektricky a nejčastěji ze všech. Jako jediný velehradský zvon je už otočený.
Pátý největší zvon nese název sv. Benedikta a sv. Bernarda.
Váží 185 kg a spodní průměr je 65 cm.
Zvon byl ulit r. 1719. Zvon je poháněn elektricky a zvoní před každou pravidelnou mši sv. Ve velké většině zvoní 10 minut.
Šestý největší velehradský zvon je zároveň nejmenší zvon ve velehradské bazilice, na Velehradě je ale ještě menší zvon.
Zvon nese název sv. Cyrila a Metoděje.
Váží 90 kg a spodní průměr je 50 cm.
Zvon byl ulit r. 1719. Zvon je poháněn elektricky a zvoní před každou pravidelnou mši sv. nebo při úmrtí, proto se mu říká umíráček.
Nejmenší zvon Velehradu visí v kostelíku Zjevení Páně, lidově zvaný Cyrilka, který stojí je gotický a stojí na okraji poutního areálu. Zvon nese název Neposkvrněné početí Panny Marie. Zvoníci pojmenovali malou nízkou věž, ve které zvon visí, podle světové strany a to ,,východní věž". Váží 53 kg, jeho ladění do h2 a spodní průměr je 41 cm. Odlit byl r. 1759. Rekvizace za I. světové války neproběhla, stejně jako u všech velehradských zvonů. Rekvizace za II. světové války je jedna velká záhada. Zvonem se zvoní jen vyjímečně (zatím se počítá jen 2x do roka: na Zjevení Páně a na hlavní pouť). Do r. 2020 naposledy zvonil (a to jsou jen dohady) po vrácejí rekvírovaných zvonů , nebo při posvěcení nejnovějšího velehradského zvonu. Jisté je, že se se zvonem od r. 1950 do r. 2020 nezvonilo.