Velehradské zvony

sedm velehradských zvonů

Velehradské zvony jsou celkem na dvou místech: v kostelíku Zjevení Páně je pouze jeden zvon a velehradská bazilika má šest zvonů.

Ve velehradské bazilice je šest zvonů a jsou umístěny ve třech věžích, přičemž v každé věži je jen jedna zvonice.

 V kostelíku Zjevení Páně je jeden zvon, který je zároveň nejmenší zvon na Velehradě.

Seznam všech velehradských zvonů od největšího po nejmenší

Největší velehradský zvon nese název sv. Josefa a Terezie J.

Váží 5,3 tun a spodní průměr zvonu je 190 cm.

Zvoní se s ním o velkých slavnostech: Vánoce, Velikonoce, Letnice, Nanebevzetí Panny Marie, na Nový rok aj.

Nejčastěji zvoní v délce 10 minut a k jeho rozeznění je potřeba dvou zvoníků, kteří se musí střídat aspoň s dalšími dvěma zvoníky.

Byl ulit v r. 1738 a od té doby tento zvon nikdo závažně neopravoval a zvonová stolice i trámy okolo zvonu jsou původní.

Srdce původní. Rekvírován nikdy nebyl.

Zvon je památkově chráněn.

Na druhý největší velehradský zvon se zvoní taky ručně.

Jeho jméno nese zvon sv. Jana evangelisty a sv. Jana Křtitele. Je památkově chráněn.

Váží 2,5 tun a jeho spodní průměr je 1,5 m.

Zvoní pravidelně každou neděli v 7.00, 9.30 a v 14.30 hod.

Nejčastěji zvoní v délce 10 minut a k jeho rozeznění bohatě stačí 1 zvoník.

Rekvírován nikdy nebyl.

Byl ulit v r. 1738 a od té doby tento zvon nikdo závažně neopravoval a zvonová stolice i trámy okolo zvonu jsou původní. 

Na třetí největší velehradský zvon se zvoní ručně.

Jeho jméno nese název zvon sv. Prokopa a sv. Floriána.

Váží 1,5 tun a jeho spodní průměr je 1,2 m.

Zvoní pravidelně každou neděli v 7.00, 9.30 a v 14.30 hod. 

Nejčastěji zvoní v délce 10 minut a k jeho rozeznění bohatě stačí 1 zvoník.

Byl ulit v r. 1738 a od té doby tento zvon nikdo závažně neopravoval a zvonová stolice i trámy okolo zvonu jsou původní. Rekvírován nikdy nebyl.

Srdce není původní. Zvon je památkově chráněný.

Čtvrtý největší velehradský zvon je zároveň i nejmladší. Odlit byl po II. světové válce jako náhrada za zvon, který válku nepřežil.

Zvon nese název Panna Marie. Visí v sanktusové věži.

Váží 330 kg a spodní průměr je 80 cm.

Zvoní elektricky a nejčastěji ze všech. Vyzvání každý den poledne po dobu tradičních sedmi minut. Tento zvon je už otočený.

Pátý největší zvon nese název sv. Benedikta a sv. Bernarda. 

Váží 185 kg a spodní průměr je 65 cm. 

Zvon byl ulit r. 1719. Zvon je poháněn elektricky a zvoní před každou pravidelnou mši sv. Ve velké většině zvoní 10 minut.

Šestý největší velehradský zvon je zároveň nejmenší zvon ve velehradské bazilice, na Velehradě je ale ještě menší zvon.

Zvon nese název sv. Cyrila a Metoděje.

Váží 90 kg a spodní průměr je 50 cm.

Zvon byl ulit r. 1719. Zvon je poháněn elektricky a zvoní před každou pravidelnou mši sv.  nebo při úmrtí, proto se mu říká umíráček.  Zvon byl odpojen od elektrického pohonu koncem roku 2024 z důvodu nelegální opravy srdce zvonu. Po odlití nových srdcí bude zvonit na ruční pohon.

Nejmenší zvon Velehradu visí v kostelíku Zjevení Páně, lidově zvaný Cyrilka, který stojí je gotický a stojí na okraji poutního areálu. Zvon nese název Neposkvrněné početí Panny Marie. Zvoníci pojmenovali malou nízkou věž, ve které zvon visí, podle světové strany a to ,,východní věž". Váží 53 kg, jeho ladění do h2 a spodní průměr je 41 cm. Odlit byl r. 1759. Rekvizice za I. světové války neproběhla, stejně jako u všech velehradských zvonů. Rekvizice za II. světové války je jedna velká záhada. Zvonem se zvoní jen výjimečně (zatím se počítá jen 2x do roka: na Zjevení Páně a na hlavní pouť). Do r. 2020 naposledy zvonil před rekvizice zvonů, tudíž na jaře 1942.



autor textů a fotografií na této podstránce: David Vojáček


Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky